Keltové a jejich odkaz
Vítejte na stránkách, jejichž cílem je obohacení vašeho světa informací o Keltech a archeologii.
Keltské hlavy a postavy
Nová kniha Keltské hlavy a postavy - Našim Keltům tváří v tvář před 2 tisíci lety od Jiřího Waldhausera právě vychází. K dispozici je od Samhainu 2022.
Úvodem
Autor těchto stránek se již víc jak 50 let zabýval intenzívně Kelty. Již v deseti letech vykopal na školní zahradě kostru skrčence z doby bronzové. V papírové krabici kosti dovezl do Archeologického ústavu a od toho okamžiku podlehl neskutečnému kouzlu archeologie jako vědy i zážitků okolo ní spojených. Má přání se aktuálními postoji podělit se všemi, kteří zavítají na tyto stránky. Bohdá, nejdříve náhodou, potom snad i záměrnou touhou, nejraději i vždy s dialogem.
(* 8. 4. 1945 - † 15. 7. 2023)
Gabréta = Šumava?
Gabréta = Šumava? Pohoří koz(orohů) nebo Dubový les?
Autor rekapituloval poznatky o údajném antickém názvu Šumavy v dílech Strabóna a Claudia Ptolemaia. Dospěl k několika dílčím závěrům, nicméně problematiku nelze považovat za vyřešenou.
Waldhauserové nežili ve Vodňanech ani sto let
Televizní seriál Tajemství rodu vzbudil aktuální reflexi, spojenou se známým vodňanským rodákem – malířským mistrem Antonínem Waldhauserem. V létě 2015 proběhla v městské galerii ve Vodňanech výstava jeho děl ze soukromých sbírek (Velková 2015). Autor této stati se nyní zaměřuje na její kontext (Vodňany – Waldhauser/ové).
Štěkl na mně keltský pes
Také psi mají svoje dějiny. A parádně dlouhé, neboť ke zdomácnění vlka mělo dojít přibližně již před 100 000 lety. Zaměříme drobnohled archeologie na psa během osídlení Čech Kelty před více než dvěma tisíci lety. Pes, přítel člověka tehdy defiloval nejen jako jako hlídací medium, pomocník při lovu i boji, dále také v úplně jiné funkci nežli dnes. Jaké? Poskytoval několik druhů masa a kůži.
Archeologické projekty o Keltech
V přípravě se nacházejí dva klíčové popularizační projekty.
Archeologie Českého ráje
Pojizeří a povodí horní Cidliny na Jičínsku, Turnovsku a Mladoboleslavsku byla věnována archeologická pozornost také v roce 2015, a to hned od několika archeologických institucí, zejmén stran muzeí v Jičíně a Turnově, Ústavu památkové péče středních Čech se sídlem v Praze a také od neprofesionálních archeologů včetně tzv. detektorářů, jimž se přednostně věnuje archeolog Muzea Mladoboleslavska.
Naučná (nebo také zážitková?) stezka na Chlum. Blýskání do budoucnosti
Jako mimořádně důležitou kulturní událost Mladoboleslavska lze označit loňské zářijové slavnostní otevření naučné stezky na Chlum, kterou tahoun akce, Český svaz ochránců přírody Klenice v čele s Miladou Vrbovou, doslova korunoval obrovským úspěchem. Málem třicet odborníků poskytlo důležité informace o přírodě, historií a archeologii nad Mladou Boleslaví kralujícího areálu, jež firma zaměstnanců mladoboleslavského muzea Infopanely Krásný – Kout zdařile vtělila do deseti panelů a několika přírodovědných interakcí.
Číst dál: Naučná (nebo také zážitková?) stezka na Chlum. Blýskání do budoucnosti