Keltové a jejich odkaz
Vítejte na stránkách, jejichž cílem je obohacení vašeho světa informací o Keltech a archeologii.
Jako mimořádně důležitou kulturní událost Mladoboleslavska lze označit loňské zářijové slavnostní otevření naučné stezky na Chlum, kterou tahoun akce, Český svaz ochránců přírody Klenice v čele s Miladou Vrbovou, doslova korunoval obrovským úspěchem. Málem třicet odborníků poskytlo důležité informace o přírodě, historií a archeologii nad Mladou Boleslaví kralujícího areálu, jež firma zaměstnanců mladoboleslavského muzea Infopanely Krásný – Kout zdařile vtělila do deseti panelů a několika přírodovědných interakcí.
Mimo to týmem vygenerované soutěžní lístky o přírodě -k dostání v restauraci v Nepřevázce- daly akci vítaný širší rozměr. Podpora (čtvrtmilionu korun?) do kasy ČSOP Klenice od desítky podniků a zařízení byla sice relativně nevelká, ale byla rozhodujícím momentem realizace stezky. Nutno dodat, že po více než 10 letech, kdy jsem přišel s ideou archeologické naučné stezky po Chlumu, nejkouzelnějším místě bezprostředního sousedství města, jsme posléze spolu se známým Václavem Horákem vypracovali konkrétní projekt Co ukrývá (Pra)boleslav na Chlumu s náklady milionu 89 tisíc korun, který nám šéf mladoboleslavského Infostřediska loni vrátil po pěti letech ze šuplíku se slovy ve smyslu, že žádný projekt nevyšel (nebo nebyl ani odtud podán?).
Jak kvalifikovat právě realizovanou naučnou stezku?
Jednak velmi pozitivně, protože minulá léta v záležitosti do všestranného návštěvnického využití Chlumu jako „plic města Mladé Boleslavi,“ klesla doslova k bodu mrazu. Pamatujeme vandaly strženou desku a dřevěný stůl na Chlumu a to bylo -v rámci krásné přírody- všechno.
Ovšem kvalita návštěvnických stezek v Čechách a potažmo střední Evropě se během minulých desetiletí výrazně zkvalitnila (ale někde ani nevznikly). Ukázal bych na (obrázky ilustrovaný) příklady z Čech, z jihočeských Netolic, kde těsně nad dnešním městem mají hradiště. Rekonstruován byl stejný val, jako máme na Švédských šancích na Chlumu, a k dispozici pro turisty obzvláště vítaná rozhledna. Vybudováno to bylo z takzvaně bruselských peněz. Druhý příklad z polského Wollina, kde vznikla stejná brána s hradbou jako v Netolicích, ale navíc na místě mohylového pohřebiště bílými sloupky ohraničené návštěvníky intenzivně využívané místo archeologického parku. Musím dodat, že několik stovek metrů od trasy současné naučné stezky na Chlum jsou situována místa šesti mohylových pohřebišť, konkrétně je vidět mnoho desítek viditelných náspů hrobů našich přímých předků. Proč tudy -kde to mladoboleslavský rodák Rudolf Turek nazval posvátným hájem - nevede naučná stezka? Mimochodem, za zřízení už 20let fungujícího archeoparku s podílem na naučné stezce v Kašperských horách na Šumavě jsem byl jmenován čestným občanem tohoto města. V Boleslavi mně ukradli nápad a spolu s V. Horákem vyloučili z týmu přírodovědců jako prašivého psa.
Trasa umístění trasy naučné stezky na Chlumu se může jevit jako problematická. Prioritně tam měly být zahrnuty viditelné archeologické nemovité terénní památky, k nimž nepochybně náleží mohyly. Vzpomeňme naučné stezku k mohyle s nálezem bronzového obřadního vozíku v Milavčích na Plzeňsku nebo mohylová pohřebiště na jihočeském Netolicku. Nejenom ty. Na stezce pod Chlumem ve vzdálenosti pár metrů od trasy nad střelnicí vystupují v terénu zřetelné stopy vojenské historie, například členité dlouhé zákopy, ať již jsou „rakouskouherské,“ české nebo ruské. (Paradoxně až na výjimky obvykle nejsou předmětem zájmu státních institucí).
„Zážitkovost“ naučných stezek představuje spojení vyváženého tvůrčího přístupu jejich budovatelů na obsahu panelů -výčtu fakt na jedné a zábavná/oddechová forma prezentace na straně druhé.- Ve svém projektu jsem měl připravený desetidílný archeologický komiks umělce mladší generace Petra Chochola Příběhy statečných na Chlumu, který v prezentaci přímo v terénu očividně předváděl naše předky před více než tisíci let. (Nebyl M. Vrbovou přijat s globální zdůvodněním nutnosti ukázat „nové archeologické nálezy“ z oblasti Chlumu; ale o nich -nejsou-li uloženy v muzeu- není na panelech ani zmínky).
Zážitkovost naučné stezky vidím také a hlavně v rekonstrukcích toho, jak to před staletími a tisíciletím (nejenom na Chlumu) vypadalo. Jak vypadal před více než 1000 lety celý komplex zárodku opevněného „města“ Švédských šancí třeba z ptačí perspektivy. Jak od panelu stezky vzhlížel kruhový dřevěný hrad pánů Chlumu pár desítek metrů od Smetanovy hájovny. Jak byla pravděpoděpodobně zarámována tvářnost pohřebních míst našich předků v místech pod švédskými šancemi, v sousedství vysílačových stožárů nebo odtud směrem na Vinařice či Řepov.
Záběr a kvalita stezky na Chlum
Texty o přírodě byly fakticky přejaty od renomovaných odborníků Petříčka, Mrkáčka a dalších a jejich tématické záběry o fauně, floře atd. jsou velmi podobné náplni jiných stezek. Někdy opakováním všude, například stopy lesních zvířat nebo notoricky opakující se dřeviny a rostliny. Texty o historii jaksi téměř vypadly, například u zastavení 1 v Nepřevázce postrádám zmínky o pouhé desítky metrů vzdáleném dvoře s nádhernými barokními skulpturami a erby. Co do archeologie chybí alespoň větička o tom, že panel doslova stojí na místě vesnice Germánů patrně kmene Markomanů z doby narození Krista a tak by se dalo pokračovat. Sotva se o archeologii v náplni stezky mohu objektivně vyjadřovat, neboť jsou často představovány četné detektory kovů zjištěné hromadné nálezy z bronzu nebo stříbra, kterýchžto „pokladů“ se po sametové revoluci (nezákonně) našlo v České republice na tisíce.
Vysokou pedagogickou kvalitu a nápaditost má doprovodný přírodovědný text o stezce, distribuovaný v místní hospodě, nicméně o historii a archeologii tam nic tištěného neměli nebo o tom nevěděli. Co se týče archeologie, mám ke kvalitě textů ambivalentní stanovisko, třeba k obsahu výzvy na panelu k návštěvě řady kamenů podél cesty z Nepřevázky k Chloumku, kde jde o nepochybně o informační šum. Nicméně pochvaly zaslouží formální stránky chlumské stezky v živé a zajímavé skladbě archeologických textů. Nemohu hodnotit QUER informace pro chytré telefony, konečně starší občané je stejně nemají (a stezka je alespoň nyní pro všechny).
Kdo má být investorem a realizátorem naučných a zážitkových stezek?
Máme k tomu profesní Národní památkový ústav (s početnými pracovišti), do jehož gesce spadá ochrana přírody a památek? Nebo nestátní instituce? Optimálně spojenými silami!
Podílel jsem se na naučné stezce částečně s archeologickými tématy, která vede z Brandýsa n/L do Benátek a kompletně ji pořídily Městské úřady. Zásadně by při financování měly být upřednostňovány evropské fondy, protože výsledky jsou kontrolovány odtamtud.
Podle mého názoru jde v případě realizace naučných stezek o veřejnou věc. S jasným začátkem a koncem. Tedy, jedině vypsaná soutěž a rozhodnutí kvalifikované jury o přidělení projektu včetně jeho zveřejnění (s náklady) ještě před realizací.
Nejsou na to u nás peníze.
V případě (nejenom archeologie) v Čechách bych si dovolil důstojně trucovat. Peněz jako takových je tolik, co nikdy nebylo. Jenže někdy jsou distribuovány nehospodárně – popřípadě neodborníky do (jednoznačně občanu neprůhledných) veřejných institucí a spolků.
Proč se tak „lehce“ našlo 170 milionů na mladoboleslavskou novostavbu Leteckého muzea z kapsy Krajského úřadu (ale nikoli z evropských či norských fondů)? Příkladem z těchto fondů byla roku 2007 financována archeologická stezka Vodňanskem (kde mimo jiné cíleně ukazuje zážitková mohylová pohřebiště včetně pětimetrové „knížecí“ mohyly).
A ještě jeden příklad. Před pár lety bylo mladoboleslavské Staroměstské náměstí úplně archeologicky prozkoumáno za mnoho desítek milionů korun. Přišlo se na významné nálezy, fundamenty radnice, kašny, unikátní náhrobní kameny, kamenné jímky atd. Na úřední dopis magistrátu, co s nimi v budoucnosti, odpověděl ředitel mladoboleslavského muzea v domluvě s „nynějším“ archeologem negativně, že nemají být uchovány v budoucím povrchu náměstí – aniž by respektoval a dále komunikoval moje opačné stanovisko. A k tomu paradox: Ve stejné době prozkoumali archeologové na náměstí v Nymburce „hromadu“ kamení s kostrou a renesanční sladovnu. A dnes na obou místech stojí archeologické rezervace, nová dominanta podoby skleněné věže s „výlohou“ a návštěvnický magnet města. Totiž peníze u nás na kulturu a památky jsou, ale málo kontrolovatelnou moc nad nimi má pár vysokých úředníků a ředitelů nebo/také šéfové neprofesionálních spolků, takže výsledky musí být logicky různé, ambivalentní. Čeho se všichni obývají, že by museli hrát s otevřenými kartami.
Perspektiva využití Chlumu.
Jistě, co nejvíce by mělo na Chlumu zůstat kulturní krajinou, už proto, že prakticky nic tam není „divokou“ původní přírodou. O jakémkoli zásahu člověka v krášlení krajiny, výstavbě čehokoli od panelu po rozhlednu, by se mělo veřejně diskutovat. Možná, že kus Chlumu by mohl být vyňat z jakéhokoli zásahu člověka. Naopak jakýmikoli medii by měly být šířeny informace o Chlumu ze všech věd, objevit by se měly verše i romány, filmy atd. inspirované Chlumem.
A na závěr?
S jakoukoli naučnou stezkou by to mělo být jako s filmem, knihou, s jakýmkoli projektem financovaným z veřejných prostředků a určeným pro veřejnost, měla by být (kriticky) otevřeně diskutovány co do kvality i finanční náročnosti. Měly by procházet zpětnou analýzou co do ohlasu, návštěvnosti atd. O to vše jsem se pokusil, v měřítku vzorkovacího srovnání s širším územím než je Boleslavsko v rámci specializace, o níž učím na univerzitě a s málem padesátiletou praxí (a nerad bych se setkal -jak tomu občas bývá- s reakcí na tento článek se slovy o osobních rozporech, nových nálezech a podjatosti, které jsou kouzelnou formulkou k odmítání jiných názorů). Podle mého stanoviska jsme ve využití areálu na Chlumu v samých počátcích.